Náš "Fellow", francouzský alpinista Charles Dubouloz, tento úterý dokončil 13denní okruh v masivu Écrins s desítkou výstupů v programu. Zeptali jsme se ho na původ a realizaci tohoto počinu.

Jak se připravuje takový projekt s tolika výstupy? Měl jste nějaké obavy?

⁣⁢Měl jsem v plánu jít do tohoto masivu a objevit co nejvíce. Moje znalost terénu byla velmi omezená, takže jsem strávil hodně času studiem topů a map. Z knihovny ENSA (Ecole Nationale Ski et Alpinisme) jsem si půjčil cenné knihy (Labandes), které mi hodně pomohly. Také jsem se obrátil na kolegy horské vůdce z okolí, kteří místa dobře znají. Po mnoha hodinách příprav jsem měl přesnou představu o svém projektu.
Během této fáze jsem měl především neznámé, zejména na některých spojeních mezi stěnami. Obavy se nevyhnutelně objevují dny před odjezdem, jako před každým cílem.
Fyzicky jsem také orientoval svou praxi více na vytrvalost a méně na lezení, abych byl schopen zvládnout někdy dlouhé dny.⁤⁣

⁣⁢Jaký byl tvůj typický den během tohoto okruhu?⁤⁣

Probuzení uprostřed noci následované nočním nástupem. Obvykle lezení začíná za úsvitu a trvá velkou část dne. Poté sestup a přesun do dalšího útočiště... Několik hodin spánku předtím, než se to druhý den zopakuje.

⁣⁢Co máte v batohu na 13denní expedici těsně před odjezdem?
Naprosté minimum... ale i tak je toho moc! Batoh je pořádný: asi 10 kg.Lano, friendy, sedací úvazek, mačky, cepín, lezečky, něco na pořádné oblečení, trochu jídla, 1 l vody...Je třeba dodat, že pro tento typ projektu počítá každý gram a vše se před odjezdem váží. Nic se nenechává náhodě!⁤⁣

⁣⁢Jaká byla vaše nejhezčí vzpomínka z expedice? A co vás nejvíce vyděsilo?
Asi nejlepším okamžikem bylo dosažení vrcholu Olanu desátý den... Viděl jsem všechny hory, které jsem právě zdolal. Trasa, kterou jsem si zvolil, se odtud zdála logická. Krásný okamžik štěstí sdílený s Josephem, mým tehdejším lezeckým partnerem. Neměl jsem žádné větší strach, ale spíše některé méně příjemné úseky. Zejména na některých velmi rozpukaných ledovcích, kde se musíte klikatit, abyste se vyhnuli dírám, nebo skalnímu sesuvu na severní stěně Olanu. Docela atmosféra.⁤⁣

Absolvoval/a jste první část sám/sama, jaké bylo Vaše rozpoložení během těchto dnů? A poté, když se k Vám připojili Vaši společníci?
Miluji cestování o samotě v horách. Všechno je umocněno, od rozhodování až po chvíle pochybností nebo radosti. Ale závazek, zejména v tomto terénu (rozsedliny a zrádné skály), je velmi významný. Proto je nezbytné zachovat si určitou míru flexibility, i když někdy vše závisí nejen na mně, ale i na štěstí. Jsem si toho vědom, a proto se snažím toho nezneužívat.
Když se ke mně Joseph přidal, byl to pro mě štěstí. Tlak znatelně poklesl, od nynějška se mohu spolehnout i na pevného parťáka pro výstupy... to hodně změní! Poté se ke mně Antoine přidal na poslední 2 etapy, byl svěží a v plné síle. Mohli jsme tak pokračovat v tlačení "stroje" a co nejrychleji dokončit okruh.

Co Vás hnalo k tak vysokému tempu po celých 13 dní?
Bezpochyby trénink... ten z posledních měsíců, ale také všechny hodiny strávené venku běháním, lezením, bivakováním atd. ...od dětství.
A pak bezpochyby velká motivace pro tento projekt: touha objevit všechny tyto krásné hory!

Po takovém dobrodružství a výjimečném výkonu, co plánujete na nadcházející měsíce?
Okamžitě trochu odpočinku a poté příprava expedice do Nepálu na podzim. Je to už za měsíc, takže to přijde rychle...